13.07.2018 – REPREZENTACE 7S

Phil Pretorius shrnuje sedmičkovou sezonu národního týmu a Dukly


Úžasný rok. Takto mohu popsat českou a dukláckou sezonu v Evropě v roce 2018.

Po zklamání z posledního místa v rámci divize "Trophy" Mistrovství Evropy 2017 byl rok 2018 rokem tvorby nové sedmičkové kultury.

Během přípravné fáze sezony jsme zapojili levou i pravou polovinu mozku hráčů. Mých 9 zlatých pravidel sedmiček jsme dostali neustálým opakováním do hlav hráčů, ale zároveň podnítili pravou stranu mozku k samostatným rozhodnutím na hřišti. Posléze jsme vždy všechny akce analyzovali a diskutovali.

Naplánovali jsme přímou cestu přípravy s vrcholem v divizi "Conference 1" Mistrovství Evropy. Středeční tréninky národního týmu na Markétě a pochopitelně všechny tréninky v rámci Dukly byly koncentrovány během května a června na sedmičky.

Tři turnaje, kterých se zúčastnil tým Dukla jsme tedy využili jako přípravu na ME.

První z těchto turnajů, Evropský pohár 7s klubů, se odehrál v Petrohradu v termínu 12.-13. května.

Zúčastnilo se ho 12 vynikajících klubů z Evropy, povětšinou vítězů domácích sedmičkových soutěží. Tento turnaj byl vůbec nejlepším turnajem, kterého jsem se kdy zúčastnil. Od úžasné úvodní ceremonie do závěrečné recepce bylo vše precizně zorganizováno. S podporou Olympijského výboru Ruska a města Petrohradu to byla okázalá akce s vyprodanými ochozy na stadionu.

Náš tým Dukly vyrostl s kvalitou turnaje. V úvodním utkání porazil gruzínský tým Academy 24-0. Turnaj jsme začali držením míče tři minuty v kuse zakončeném položením pětky. V druhém utkání jsme prohráli s týmem Kubáně, de facto ruským národním týmem a pozdějším výtězem turnaje, přestože jsme o poločase vedli. V posledním zápase základní skupiny jsme porazili klub Misnieki z Lotyšska 33-12.

Ve čtvrfinále jsme odehráli jediný špatný zápas v turnaji a prohráli po zásluze s pořadatelským výběrem Petrohradu. V semifinále jsme porazili moldavský tým Steaua Kišiněv a posléze v posledním utkání po skvělém výkonu vyhráli nad španělským mistrem z Hernani a získali Plate.

Dukláci podali opravdu skvělé výkony a páté místo v celkovém pořadí mě velmi potěšilo. Jan Čížek z Přelouče byl absolutní hvězdou turnaje, položil 7 pětek. Na druhém místě mezi našimi pokladači byl se 4 pětkami jeho bratr Jakub.

Druhý turnaj byl Howard Hinton 7s v Tours ve Francii v termínu 1.-3. června.

Před turnajem nás čekala úmorná sedmnácti hodinová cesta autobusem do Tours, kam jsme dorazili o půlnoci před prvním hracím dnem.

Turnaj byl špičkově obsazený týmy z Francie a dalších zemí Evropy. Před prvním a během prvního zápasu nás zasáhly zdravotní problémy. Karel Berounský, kapitán Dukly nemohl nastoupit do zápasů prvního dne kvůli žaludečním problémům. Ještě větší problém nastal v první minutě úvodního zápasu, kdy se zranil Jan Čížek a s vykloubeným ramenem byl vyřazen z turnaje. Naše počty a možnosti strřídání tak byly od začátku výrazně omezeny.

V prvním utkání proti Les Bleus, jednomu z francouzských národních výběrů hráli všichni Dukláci velmi dobře a prohráli až v závěrečných minutách utkání. V druhém utkání nás přehrál národní tým Belgie.

Druhý den posílil mužstvo Dukly uzdravený lídr Karel Berounský a naši hráči již měli méně v nohách strastiplnou cestu autobusem. Připsali jsme si ten den výhru nad výběrem Bourgogne a porážku s výběrem Pyrenejí.

Třetí den turnaje nás čekal již jen jeden zápas, dobrý výkon stačil na další francouzký tým s názvem Only 7s.

Byl to opravdu náročný turnaj. Vzhledem k tomu, že zároveň probíhala tento víkend extraliga, zůstala řada hráčů k dispozici svým klubům pro ligové boje. Obrovský dík patří Tatře, která dodala všechny hráče, které jsem sebou chtěl! V turnaji nás o lepší výsledek připravila dlouhá cesta autobusem, nemoci a zranění, ale celkově převládá pozitivní dojem, odehráli jsme 6 těžkých utkání.

Poslední turnaj přípravné fáze sezony odehrála Dukla v Amsterdamu 8.-10. června.

Opět jsme měli náročnou cestu, ale tentokrát mnohem vice času na regeneraci před zápasy. Bohužel nás opět zasáhla smůla v podobě brzkého zranění. První zápas proti lotyšskému Transact Pro jsme komfortně vyhráli, ale v 2. minutě utkání zratili Martina Cimpricha, po v minulém turnaji vyřazeném Jan Čížkovi druhého nejrychlejěího hráče týmu.

V druhém utkání jsme hráli na hlavní stadionu proti jednomu ze dvou německých národních výběrů. Němci, druhý tým v evropské sérii Grand Prix nás porazili 17-7, ale hráli jsme opravdu dobře od začátku do konce. Třetí utkání proti nizozemským Oysters jsme přesvědčivě vyhráli.

Druhý den turnaje přinesl bitvu Dukly s houževnatými Basky z týmu Bera Bera. Vyhráli jsme, když jsme otočili z 0-12. V posledním utkání, které jsme byli nuceni odehrát pouhých 25 minut po skončení klání s Bera Bera, jsme podlehli týmu JA Getaways plnému anglických profi ragbistů 7-12. Výkon byl i přes porážku velmi dobrý.

Po 22 odehraných přípravných utkáních odehraných v dresech Dukly, počítaje ty v Namibii v listopadu 2017 a v evropských turnajích 2018, odjel národní tým ČR se sebedůvěrou do Sarajeva na turnaj série Mistrovství Evropy.

Jan Čížek se vrátil do sestavy a Dukláckou kostru týmu doplnil Tomáš Forst, zkušený sedmičkář z Pragovky.

Byly jsme nasazeni do druhé skupiny s prvním zápasem proti Finsku. Byl to šokující úvod, na konci utkání jsme uhájili hubené vítězství 17-12. Měl jsem k hráčům opravdu trvdá slova a musím říct, že tým se poté již srovnal. V dalších utkáních porážíme Norsko a Monako a zatěžujeme je vice než 30 body, ve skupině s přehledem obsazujeme první místo.

Ve čtvrtfinále s Tureckem nás čekal těžký začátek, ale po pár minutách již ČR dominovala a opět jsme soupeři dali vice než 30 bodů. V semifinále tradiční soupeř Moldavsko. Soupeř hrál opravdu tvrdé a fyzické ragby, naše rychlost a individuální schopnosti ale převážili klání na naši stranu 24-5.

Ve finale nás čekala domácí Bosna a Hercegovina. Věděli jsme, že musíme proti soupeři s vynikajícím publikem v zádech začít rychle a zostra. Co následovalo byl skutečně snový poločas ragbistů České republiky. Za 30 let co trénuji to byl nejlepší sedmičkový výkon jaký jsem kdy viděl. Utkání jsme začli ziskem vlastního výkopu a domácí si poprvé sáhli na míč až v poslední minutě poločasu. Čtyřikrát jsme položili a poločas ovládli 26-0. V druhé půli jsme přidali další 3 pětky a zvítězili drtivě 43-0.

Byl to den a turnaj k zapamatování. Diváci naše hráče vyprovodili z hřiště potleskem ve stoje.

Opět byl naším nejlepším hráčem Jan Čížek z Přelouče, v 6 utkáních zaznamenal 10 pětek. Púvodní lékařský odhad doby léčení jeho zranění z Francie zněl na 3 měsíce, ale on avizoval, že v Bosně nehodlá chybět! Jan hrál většinu utkání v turnaji na tříčtvrtce.

Pragovák Tomáš Forst velmi dobře zapadl do týmu. Rychlost, zkušenost. Výborné výkopy, nejdůležitější činnost v sedmičkách.

Václav Kratochvíl, zástupce brněnského RC Bystrc, dodal týmu také velkou rychlost a přímočarost. V týmu byl od turnaje v Tours a položil několik cenných pětek. Silný, rychlý hráč s velkým odhodláním.

Jakub Čížek hrál ve všech turnajích a nakonec skončil na pozici útokové spojky v Sarajevu. Překvapil komplexností, rozsahem práce a schopností vyhnout se skládce. Velmi pomohl.

Albert Froněk jistil obranu z pozice posledního a v 19 letech ukázal obrovský talent a smysl pro správné rozhodnutí v důležitých momentech.

Mnohá zranění, která nás zasáhla v přípravě, dala v Sarajevu šanci Danielu Ryglovi a Františku Ševčíkovi. Oba nezklamali.

Naše výchozí trojice rojníků, Karel Berounský, Marek Šimák a Vojtěch Havel, byla po všechny turnaje sezony stabilnní a neměnná. Jejich schopnost vyhrát výkopy, autová vhazování a mlýny, běžecké schopnosti – to vše byly klíčové aspekty prro naší hru. Ve všech utkáních hru roje oživovali čerstvou silou Dan Hošek s Radimem Hutníkem a udrželi kvalitu roje na stejné úrovni.

Čas poděkovat!

Armádnímu sportovnímu centru Dukla Praha. Vaše pomoc byla nedocenitelná. Posilovna a celé tréninkové zázemí brousí naše hráče v Dukle. A pochopitelně finanční podpora, bez které bychom se vůbec nemohli přípravných turnajů zúčastnit. Jmenovitě pak patří dík panu Majoru Janu Kinkorovi - Vaše pomoc, ochota a nadšení pro tým Vás přiblížili všem hráčům i členům realizačního týmu. Věřím, že zlatá medaile ze Sarajeva nalezne u Vás doma čestné místo.

Centru Sportu Ministerstva Vnitra Olymp. Již několik let je české ragby doma na Markétě a všechny středeční tréninky národního týmu mužů se konají právě zde.

Manažerům, kteří se během turnajů vystřídali. Michalu Ouředníkovi, Pavlům Chaloupkovi a Myšákovi. Všem fyzioterapeutům.

Všem hráčům, i těm, kteří nemohli do Sarajeva z důvodu zranění, měli jste lví srdce! Spoustu utkání jste otočili k výhře. I když okolnosti byly leckdy proti Vám, hráli jste jako lvi. Váš hráčský a lidský růst byl inspirující.

Suma sumárum, úžasný rok, který si uchovám jako poklad ve své paměti.

Phil Pretorius, trenér ČR